Podle statistik každý třetí občan naší země trpí rakovinou a myslíme, že se dá úspěšně tvrdit, že prakticky každý z nás s touto zákeřnou chorobou přišel do styku. Ve své rodině, mezi přáteli, ve svém okolí. Bohužel!Pokud se existence zhoubného nádoru zjistí včas, medicína už je dnes na takové úrovni, že si s tím v naprosté většině případů dokáže poradit. Není-li tomu tak, je prakticky bezmocná. Jako v té známé anekdotě:Přišel kostlivec k doktorovi. A doktor povídá: „To jdete brzy!“A o tom právě je i naše knížka.Snažili jsme se aby byla dostatečně seriózní a vážná, ale nechtěli jsme, aby to bylo nějaké zdrcující čtení. Naopak. I diktátorské vlády se bály a bojí humoru a vtipu a my jsme přesvědčeni, že v přeneseném slova smyslu se jich bojí i zlá paní Rakovina.* Chtěli bychom tu zákeřnou potvoru výrazně odtabuizovat.* Zbavit potencionální oběti té „dámy“ strachu z její nezničitelnosti.* Vysvětlit co největšímu okruhu čtenářů, jak doslova smrtelně důležitá je prevence.Obsahem knihy jsou rozhovory se známými osobnostmi, které rakovinu přežily a jejichž osud je pro stávající i potencionální pacienty povzbuzením. (Například Karel Štědrý, Pavel Bobek, Láďa Kerndl, Eva Pilarová, Anna Štaidlová, Pavel Weigel, Karel Weinlich a další.)Dále jsou to vzpomínky blízkých na známé osobnosti, které k tomu příslovečnému doktorovi nedorazily včas (Jan Werich, Miloš Kopecký, Jiří Grossmann, Laďka Kozderková, Miloslav Šimek, Helena Růžičková a další). Vzpomínky nikoliv tklivé, spíš oceňující, možná až zábavné, zkrátka jakési laskavé memento mori. (Vzpomínat budou: Josef Vinklář, Naďa Urbánková, Ladislav Županič, Zdeněk Troška.)A kniha také obsahuje informace odborného charakteru z úst těch nejpovolanějších – lékařů, kteří se rakovinou zabývají. (Prof. Dienstbier, prof. Klener., prof. Pafko, doc. Horák, doc. Svoboda a jiní.).