V životě jsem si nevybral těžší úkol, než expedice S CESSNOU SVĚTEM. Naše letadlo, jednomotorová čtyřmístná Cessna 182K, jakoby dostalo během cesty duši. Stalo se jedním z nás. Od září 1998 do listopadu 1999 s námi absolvovala přes 113 letů a navštívila 28 zemí Severní a Jižní Ameriky, Afriky a Evropy. Nalétala 236 hodin, během kterých jsme uletěli 45.000 km, tedy vzdálenost větší, než je obvod Modré planety. Samotná příprava letadla ve Spojených státech trvala půl roku. Ve vybavení nechyběly nové navigační systémy ani záchranná výstroj pro extrémní podmínky. Před námi byla moře, sopečná horstva Latinské Ameriky, Andy, ledovce Patagonie, pampy, brazilská džungle a nekonečné pouště Afriky. Bylo třeba pamatovat na potápění se do jeskyní Yukatánu, na cesty po stopách starých Inků a na táboření v národních parcích. Při shánění leteckých map se zároveň ověřovalo politické klíma plánovaných zemí. Expedice neměla přesný rozvrh. Plán byl proletět Severní a Jižní Amerikou, obletět Hornův mys a navštívit povodí velkých brazilských řek „ pokračovat v Africe od Kapského Města přes pouště Namibie a po východním pobřeží Afriky doletět až do Evropy. Většinu času jsme se pohybovali mezi lidmi, jejichž jazyk jsme neznali. Často jsme letěli na automobilový benzin, neboť nebylo k dostání letecké palivo. Navíc jsem neustále vyjednával spousty povolení k dalším mezinárodním přeletům. Na některá jsem čekal i dlouhé týdny a často bylo třeba pozměnit letový plán. Nikdy se mi kupříkladu nepodařilo dostat povolení přistát v Súdánu či v Saudské Arábii. Proto jsme museli z Džibouti letět až do Egypta. Letěli jsme středem Rudého moře s vypnutými rádii a radarovým odpovídačem. Let trval devět hodin. V kabině jsme měli dvacet plných kanystrů automobilového benzínu, které jsme za letu postupně přepumpovali do křídel. Cesta S CESSNOU SVĚTEM byla současně mým návratem do vlasti po 35 letech života v exilu.