Kamarádit se s JP Canem? Pche, to je směšná představa. Když pominu skutečnost, že si osvojil nějakou za vlasy přitaženou představu z filmu Když Harry potkal Sally, podle které muži a ženy, co spolu pracují, nemohou být kamarádi, můžu s jistotou říct, že my dva nikdy kamarádi nebudeme. Je otravně hlučný, až protivně hezký a dovedl k dokonalosti umění, jak mě několikrát denně totálně vytočit. Takže si dovedete představit, jak jsem naštvaná, když s ním musím pracovně letět do San Francisca, a aby toho nebylo málo, ještě navíc s ním bydlet v jednom apartmá. Jo, sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně spolu máme dýchat společný vzduch. Mají z nás být spolubydlící se vším všudy. Ten chlap neumí pořádně nosit košili, cpe se proteinovými tyčinkami a, hádáte správně, neustále si na něco stěžuje, že by mu až lidi uvěřili, že je Meg Ryanová v té scéně v restauraci. A když k tomu připočtu jeho neustálé flirtování a jeho dokonalý vzhled, ocitám se v zajetí svůdného pokušení, co mi v noci nedá spát. Ale hádejte, kdo se dokáže perfektně ovládat? No přece já! Protože jestli jsem si něčím fakt jistá, tak tím, že JP Cane a já si rozhodně nejsme souzeni.